Memento

Přehršel barev a světel obtéká siluety stromů, ční zde jako varovné prsty. Pamatuj!

Podzim je předzvěst spánku, zimy, ale také nového začátku, jara. Slunce je nízko, les krásně prosvětluje, stále ještě převládá zeleň, ale už nastupuje žluť a červeň v různých odstínech, v pozadí jakési šedomodré příšeří, rozkouskované tmavými obrysy stromů. Barvy různých odstínů znějí jako hudba. Temné tóny, blízké černotě znějí dutě jako kroky osudu v Deváté …, vlna světel a teplých barev ale vynáší až do nebe: „kdy jásavě utkvím v slunečním blankytu a tam se rozdrolím v tisícerou píseň“ jak hezky píše F. Hrubín ve své „Romanci pro křídlovku“.

Latinou jsem začal a pomalu jí budu končit. Non omnia possumus omnes/Všichni nemůžeme všechno, říkávali Latinové. Každý z nás ale může něco, chtěl bych ctěné návštěvníky svého blogu požádat o podpis petice na podporu záměru rozšíření Přírodní rezervace Klánovický les. Za Vaši laskavou podporu uctivě děkuji.